Pokud se nejedná o podvrh, řekl bych-že můj tajný dávný sen – a asi nejen můj – se stává realitou. (I když kdoví z jak vzdálené budoucnosti se cestovateli v čase tento pěkný šprým podařil.) Moc rád bych se podíval aspoň na jedno místo v čase. A to na dobu stavby pyramid v Egyptě. Nikdo zatím spolehlivě neví, jak a kým byly postaveny...
Ale vraťme se ke zmiňovanému článku. To, že dotyčná žena skutečně telefonuje – se zdá nevyvratitelné. (Časem se ale možná může objevit mnohem přijatelnější vysvětlení.) V posledním odstavci se autor Jakub Kynčl snaží teorii vyvrátit „logickou“ úvahou:
"Tehdy nebyly nejen mobilní telefony, ale ani věže, ze kterých by byl signál vysílán. S mobilem by se tedy nikam nedovolala"
K tomu musím dodat následující:
Je vysoce pravděpodobné, že nikdo neví, (mimo eventuálních utajených výzkumů – a tato filmová ukázka může být jejich výsledkem a zároveň praktickou kontrolou), jak by eventuální cestování fungovalo a fakticky probíhalo. Existuje i mnoho teorií – např. známé zabití babičky v minulosti. A následná úvaha – jak mohl dotyčný zabít svoji babičku, když potom zcela zřejmě se nemohl narodit...a cestovat do minulosti ji zabít. Ale vůbec nevíme, zda někdo z budoucnosti může uskutečnit v minulosti vraždu. Také vůbec nevíme, zda to čas dá během mnoha let zase „nějak“ do stávajícího stavu! A pokud neprovedeme praktický pokus, nemáme žádnou šanci to zjistit.
Tedy uvedená ukázka filmu může být klidně jenom pokusem. A nikdo nemůže vědět (pokud se skutečně jedná o mobil), zda hovor není pouze napodobován, nebo zda skutečně (byť i jednostranně) funguje. Musíme brát v úvahu i to, že nyní mobily i vysílače mobilního signálu existují. A protože neznáme FORMU cestování v čase, nemůžeme vyloučit i využití stávající techniky.
A to se záměrně nerozepisuji o možné spojitosti s vědcem Nikolou Teslou... To už by bylo na mnohem delší článek.
Navíc můj dávný názor je ten, že celý náš život může být pouze virtuální realita. (V dnešní technické době to není až tak neuvěřitelná představa.) Před časem tento názor vyslovil i známý vědec Stephen Hawkins. (To pro ty čtenáře, kteří by mne snad chtěli poslat do blázince...) Uvědomme si, že náš vjem reality je velmi často mylný. Člověk často slyší, i vidí – to co CHCE vnímat a co CHCE, aby bylo realitou. Při narození vidí člověk skutečný obraz světa. Tedy „vzhůru nohama“. Neboť oko je čočka a obrázek dopadající na sítnici oka je tím pádem obrácený o 180°. Až časem to mozek otočí a my vidíme zase vše – jak má být. Mozek nás ale klame neustále. Trochu blíže jsem to už popsal ve svém dřívějším článku „Placebo nejen v politice“...
Tak závěrem snad už jen odkaz na slavné Chaplinovo video: